Hollywoodský sen

Aktuální číslo

Narodit se v Hollywoodu, to jednoho určitě poznamená. Celebrity na každém kroku, filmové hvězdy na dosah ruky, všude krásní (byť poněkud umělí) lidé, jejichž kapsy a účty se zdají být bezedné. Hollywood je zkrátka jedním z pupků světa a mnoho z obyvatel planety Země by si přálo do kolotoče na něm se kroutícím patřit. I když osobně si myslím, že není o co stát – až na počet golfových hřišť v okolí a stálost krásného počasí.

Jenže není Hollywood, jako Hollywood. Existuje ještě jeden, kde ale o slavného herce či modelku ani nezakopnete. To spíše můžete šlápnout do něčeho, co po sobě zanechala loudavě se pohybující ovce, nebo narazit na dvojici cyklistů na obstarožních velocipedech, což už znamená na místní poměry velmi silný provoz. Hollywood je totiž malá vesnička v Severním Irsku, zhruba hodinu cesty autobusem vzdálená od Dublinu. Chcete-li se tam dostat, musíte se z vydat směrem na Blessingtonské jezero a od něj potom na Glendalough. Celkem logicky se ptáte, co byste tam měli proboha dělat. Máte pravdu. Ale důvody bych přece jen našel. Tím prvním je záliba v turistice, protože okolní příroda stojí za shlédnutí a několik našlapaných kilometrů, za druhé byste si mohli uvědomit, odkud se do světové špičky propracoval Rory McIlroy, jeden z nejnaděnějších mladých golfistů současnosti. V jeho případě jde bezesporu o nejslavnějšího místního rodáka všech dob.
Rory přišel na venkovský vzduch v máji roku 1989. Na první pohled se zdálo, že jeho perspektiva nebude nijak úžasná. Buď práce v zemědělství, řemeslo, nebo úprk někam do většího města. Naštěstí pro něj se vcelku nečekaně potkal ještě jako batole se zašantočenou golfovou holí a ukázalo se, že toto setkání a vypučivší vztah nezůstaly bez následků. Velkou klikou se ukázalo být i to, že ačkoli je Hollywood tím, čemu se také občas říká zapadlá díra, v těsném sousedství vesnice stojí Hollywood Golf Club. A když rodiče viděli, že Rory jako dvouletý posílá holí míček do vzdálenosti čtyřiceti metrů, upíchli živého kloučka do klubu a ať se golfisté starají. A nestarali se špatně. Tím, kdo se Rorymu věnoval nejčastěji, byl místní profesionál Michael Bannon. Naučil svého svěřence všechno podstatné – a není divu. Sám totiž říkal :“Jen jsem se na něj podíval, a bylo jasné, že tenhle kluk má velký talent. Pohybově na tom byl velice dobře. Navíc měl chuť pracovat, byl na sebe docela přísný při tréninku, nebyl to žádný flákač. Výsledky se tedy musely dostavit docela brzo“.
Více se dočtete v aktuálním čísle GOLFPUNKu (č.9)