GolfPunk

Dlouho jsme si pohrávali s myšlenkou jet si zahrát golf do podhůří Alp, nakonec jsme zvolili variantu čtyřdenního pobytu, tedy vlastně prodloužený víkend. Petr nám před naším příjezdem domluvil s manažery klubů hrací časy a sestavil program včetně návštěvy nedalekého safari. To je právě jedna z předností pobytu v Golf & Ski Chalet, jelikož tu Svejkovští už nějaký pátek žijí, vědí, co stojí za návštěvu a bez čeho se obejdete, nebo to navštívíte třeba při příštím pobytu. Další skvělou zprávou pro lidi, kteří nechtějí na dovolené trávit mnoho času přejížděním je fakt, že Mittersill je v samotném centru všech aktivit a nikam to není příliš daleko. K nejbližšímu hřišti je to kilometr a na ostatní jen o kousek dále.

Náš pobyt začal hrou na mittersillském hřišti ihned po našem příjezdu. Průvodcem na něm nám nebyl nikdo jiný než sám Petr. Hřiště v Mittersillu je poměrně rovinaté, což se dá říci i o dalších hřištích, která jsou položena v tomto údolí. Ovšem to, že je hřiště méně fyzicky náročné, neznamená, že by bylo jednoduché. To rozhodně není. Je zde spousta vodních překážek, mokřadů a greeny jsou zpravidla velmi dobře chráněny bunkery. Ohromující vrcholky hor na sebe leckdy strhávají pozornost natolik, že po dohrání jamky ani nenapíšete své skóre a není se čemu divit. Hřiště je totiž utopeno pod vrcholky národního parku Vysoké Taury. Samotné hřiště není žádný staříček, nýbrž hřiště v nejlepších letech. Otevřeno bylo v roce 1999 a má par 70, což nastiňuje jeho spíše technický ráz. S délkou 5 720 metrů ze žlutých odpališť není problém pro většinu hráčů atakovat greeny v regulaci. Ženy si zahrají hřiště o něco kratší o délce 5 056 metrů. Typickým rysem tohoto lowland hřiště jsou staré seníky, které tvoří nedílnou součást hřiště a na některých fairwayích jsou nemalou překážkou. Buďte si jistí, že před některým z nich zcela určitě skončíte. Pak vám nezbyde nic jiného, než si ho na obou stranách otevřít a skrz něj míček poslat přímo na green. Moc pěkné jamky jsou na druhé devítce, která se zdá být náročnější. Často se tady objevují dogleg jamky, které v dopadových zónách mají spoustu vody a písku. Ten je zde jak v klasickém podání nám známých bunkerů tak i ve formě tzv. „waste area“. Což jsou písečné, resp.šotolinové překážky, do kterých můžete vjet vozíčkem a hrát z nich se založením, hodně podobné těm oranžovým pískům na Zbraslavi. Mittersillské hřiště je ideálním pro rozehrávku před golfovým pobytem. Určitě si na něm zlepšíte náladu a pokud se budete koncentrovat a trochu taktizovat, odnesete si velmi pěkné číslo. Po náročném golfu se pak můžete občerstvit v zimní zahradě klubovny, ze které je pěkný výhled na první, devátou a osmnáctou jamku. Určitě vás také potěší fakt, že díky ubytování v Golf & Ski Chalet budete mít na green fee nejen v Mittersillu výraznou slevu.

Po návratu ze hřiště se můžete zajít podívat do městečka Mittersill, kde je celá řada hospůdek a za návštěvu stojí i hostinec, který si vyrábí vlastní pivo. Pokud Vám zbude času trochu víc, určitě můžete navštívit i muzeum, které je v podstatě přes ulici. Procházku vřele doporučujeme vzhledem k gastronomickému požitku, který vás u Svejkovských čeká. Petr je vášnivý kuchař a ani s těmi nejlepšími pokrmy si jeho rakouské speciality nezadají. Během našeho pobytu nás ani nenapadlo se najíst jinde, každý večer jsme se těšili na gurmánský zážitek.

Druhý den jsme navštívili „profláknuté“ hřiště Zell am See. Říká se o něm, že je fabrikou na golfisty a množství všemožných SPZ na vozidlech před klubovnou tomu nasvědčovalo. Byla zde zastoupena téměř celá Evropa. Nutno však dodat, že klubovna, celé její zázemí a i hřiště samotné splňovalo očekávání i nároky toho nejrozmazlenějšího golfisty. Za celou dobu jsme zde nezaregistrovali sebemenší problém nebo snad okamžik, nad kterým bychom se pozastavili. Na recepci byli příjemní a brilantně ovládali angličtinu, kterou se zde domluvíte prakticky na všem, pokud se nechcete pouštět do komunikace v němčině, místním nářečí, které tady mimochodem zní spíše asi jako švýcarština.

Dopolední tee time je ideální, hřiště je obsazeno tak akorát. Zell am See má velkou výhodu. V jednom areálu jsou dvě osmnáctijamková hřiště, která se jmenují podle vrcholků, které ční nad nimi, tedy Schmittenhöhe a Kitzsteinhorn. My jsme hráli první uvedené, Kitzsteinhorn nám tedy zbývá pro příště. Charakter hřiště je podobný tomu v Mittersillu, ale nenechte se zmást. Sice ubylo vodních překážek a doglegů, ale zato se hřiště prodloužilo a to hned na 6 262 metrů. Je to sice z bílých odpališť, ale když už jste tady… Dokonale upravené fairwaye a greeny vám učarují. Kvalita hřiště je nebývalá, tedy vztaženo k českým poměrům. Hřiště je díky své poloze v údolí Salzach hratelné od dubna do listopadu, stejně tak jako Mittersill. Zell am See hostilo i několik mezinárodních turnajů a po zdejších fairwayích se procházeli takoví hráči jako Greg Norman, Bernhard Langer nebo Seve Ballesteros. Ostatně jejich fotografie v klubovně to dokazují.

Výhodou těchto rovinatých hřišť je mimo jiné i to, že po hře nejste tak unavení, takže vám zbyde energie na návštěvu města Zell am See, která v letních měsících stojí za to. No a pokud jste zde byli v zimě, alespoň si uděláte srovnání. Jsem zvědav, jak to dopadne.

Předposlední den našeho výletu hrajeme jedno z nejtěžších a nejkrásnějších hřišť, které jsem za šest let golfu hrál.  Eichenheim v Aurachu na předměstí Kitzbühelu je prostě úžasný. Pravda, bugyna a fee zde vyjde na 130 euro, ale hra stojí za to. Na jedničce vás do hry uvede startér, který vám sdělí pravidla a upozorní na tempo hry. Bugynu si určitě vezměte, protože jít tohle hřiště pěšky je garance výsledku nad 150 ran. Obrovská výšková převýšení a místy stometrové přechody, by vás jistě srazily na kolena. I kdybyste nakonec šli pěšky, odměnou za výšlapy vám budou neskutečné panoramatické pohledy na Alpy anebo krásné výhledy na hřiště. Hřiště má par 71 a slope rating 134, jen pro představu - pražský Motol má SR 135, takže si asi dokážete představit jak obtížné a modelované hřiště Eicheneim bude.  Takové Poděbrady mají například jen SR 125 a přitom jsou dost obtížné. No a pokud jste hráli Bernolákovo, určitě víte, že hřiště se SR 155 už je na hranici nehratelnosti. Jediné, co bych možná doporučoval, je si zahrát nejdříve Eichenheim místo Zell am See a hřiště si v pořadí prohodit. Restaurace i klubovna jsou zde prvotřídní, skoro aristokratické. Super moderní prostředí je odděleno od části, která spíše připomíná dobu počátku 19. století, prostě paráda. Pokud byste se rozhodli s sebou vzít děti, mají i ony výrazné slevy na green fee, pokud ještě golf nehrají, určitě se zde nudit nebudou.  Kousek od Eichenheimu se nachází již zmiňované zvířecí safari, kde se pohybujete po svých mezi nejrůznějšími kopytníky. Kromě volně se pohybujících jelenů, laní a kolouchů zde mají i klokany, v klecích pak opice, rysa a další savce. Ideální zastávka pro vaše ratolesti.
Náš výlet končil poslední zastávkou na hřišti Schwarzsee, kde jdeme ve společném flightu s místními majiteli hotelu Faltmeiter - Günterem a Elizabeth. Vůbec nechápeme jak to, že jim prvních pět jamek vůbec nestačíme a to máme bugynu! Oba hrají sedmdesátimetrové rány, ale neminou fairway, puttují do bogey nebo doublebogey, na jejich seniorský věk úctyhodný výkon. Někde na šesté prohodíme několik vět a než se nadějeme, dvojice nás opouští. Druhá devítka je hodně kopcovitá a Elizabeth omlouvá svého manžela, který po čtyřech infarktech druhou půlku už raději vynechává. Přesto chodí tohle hřiště prý denně.

 Schwarzsee je krásnou ukázkou jak golfu pod horami, tak i pěknou skalní procházkou po nich. Druhá devítka Vám nic nedaruje a my už se pomalu těšíme domů. V klubové restauraci do sebe nahrneme pořádný „Schnitzel“ se salátem a vyrážíme do Prahy. Cesta přes Německo ubíhá po dálnicích pohodlně a rychle. Určitě je to lepší varianta než přes tah na Budějovice, i když o padesát kilometrů delší.

Každopádně si určitě cestu do Mittersillu ještě někdy zopakujeme a vám, co si ještě nevyzkoušeli golf pod ledovci, doporučujeme to samé!

www.golf-ski.eu

Sleva 5% pro golfisty, kteří dorazí s číslem časopisu GOLFPUNK

Penzion poskytuje slevy až 20,00 €uro na hru  na hřištích v zemích Salzburg, Tirol a a Vorarlberg.